Byla už tma. Albireo se ponořilo do matných stínů svítících luceren. Na ulici znatelně ubylo honosně oblečených a přibylo více chudáků, hledajících svou útěchu ve skleničce pochybného pití v ještě pochybnějších hospodách. Ve Zlaté čtvrti jakoby se však všechna jasnější světla vysmívala stínům ve východních částech města. Zde se večerní život plný přepychu zrovna rozjížděl. Bujarý smích z Medového domu kolemjdoucímu zkrachovalému obchodníkovi sevřel dlaně v pěsti. S pohledem zarytým do dlažby Zlaté promenády se snažil být co nejrychleji někde jinde. Míjel Lordův palác, pak Bardskou akademii, když jej z jeho černých myšlenek vytrhnul nadpozemský zpěv. Zvedl svůj vždy zamračený zrak k oknům akademie a zaposlouchal se. Lilian. Takhle zpívá přeci jen Lilian, teskně vydechl a ještě chvíli trvalo, než vyhlazený obličej znovu zarámoval tvrdý výraz a rozbrázdil jej krutými vráskami.

---

 

	Fotogalerie	Zde jsou fotografie z jednotlivých tažení
	Galerie jiných světů	Zde jsou fotografie ze světů ostatních dobrodruhů
	Knihovna	Zde jsou umístěné vlastní příběhy sepsané příznivci Úsvitu dobrodruhů
	Albirejský kurýr (archiv)	Zde jsou uložena archívní čísla Albirejského kurýra.
	Úvodníky (archiv)	Zde jsou uloženy všechny napsané úvodníky Úsvitu dobrodruhů
	Hudba	Zde jsou vlastní skladby inspirované světem a děním na Asterionu